C.k. Řadový pěší pluk č.18

Pomník II/IR18 ve Slovinsku

Historie pomníku

F V r. 2006 by na Mrzlem Vrhu ve Slovinsku objeven polorozpadlý pomník bez nápisní desky, přičemž nikdo netušil o jaký pomník se jedná. Po téměř detektivním pátrání se našim slovinským přátelům z „Društva Peski 1915-1917“  podařilo pomník identifikovat. Nejprve byla v archivu  objevena dobová fotografie pomníku (viz. foto vlevo) a za pomocí moderní techniky byl detail desky zvětšen a vyostřen natolik, aby  šel přečíst text včetně označení jednotky.    V únoru 2007 pak přišla ze Slovinska pro nás senzační zpráva: Jedná se o pomník II. praporu C.k.18. pěšího pluku postavený v r. 1916 !

FKde se odloučený prapor tohoto pluku doplňovaného převážně z Královehradecka ocitl v těchto končinách ? Odpověď je vcelku prostá: II. prapor C.k.18.pěšího pluku bojoval v první světové válce od června 1915 až do konce První světové války odděleně od pluku na jižní frontě proti Italům v sestavě 50. pěší divize (v 3. a později 15. horské brigádě). Prodělal zde mnoho krvavých bojů a řadu měsíců trávili jeho příslušníci zakopáni právě na nehostinných a strmých svazích Mrzleho Vrhu. (Pozn.:Kromě tohoto nově objeveného pohřebiště se zde nacházejí ještě další 4.) Po průlomu sočské fronty v r. 1917 dorazil jako předvoj 50. pěší divize až k řece Piavě. Dle některých pramenů, jako jsou např. paměti německého generála Alfreda Kraußeho, to byl přímo II. prapor 18. pluku, kdo jako první prorazil přes italské zákopy po odražení útočných sledů něm. armády a umožnil tak vlastně zahájení průlomu od Tolminu na Kobarid nebo-li Caporetto. Tuto skutečnost nám potvrdili i někteří slovinští kolegové a bude předmětem našeho dalšího pátrání v archivech.

FAle zpátky ke znovuobjevenému pomníku. Jak se dále podařilo zjistit, není jeho umístění náhodné, nýbrž byl postaven přímo na hromadném pohřebišti vojáků II. praporu 18. pěšího pluku. Je jich zde pohřbeno celkem 64 a jsou to všechno rodáci z východních Čech – od Hradce Králové až po Náchod (např. jednadvacetiletý vojín J. Kňourek z Probluze, dvaadvacetiletý vojín Vilém Martínek z Hradce Králové, dvacetipětiletý vojín František Novotný ze Lhoty u Stračova, dvacetičtyřletý četař Václav Černík z Těchlovic, atd.). Díky objemnému dvoudílnému sborníku „Tolminsko mostišče“ vydaném muzeem v Tolminu v r. 2005 máme podrobný jmenný seznam pohřbených vojáků včetně místa a data narození. (Pozn.: Kromě několika dalších hromadných hrobů II. a III. praporu 18. pěšího pluku jsou v této práci uvedeny i pohřbení vojáci dalších českých a moravských jednotek vyskytujících se na tomto bojišti a to: I. prapor 91. pěšího pluku, III. prapor 35. pěšího pluku, III. prapor 8. pěšího pluku, 17. a 25. prapor polních myslivců.) Dále se nám podařilo objevit autentický deník z let 1915 až 16 jednoho z přímých účastníků bojů, výše zmíněného Jardy Kňourka z Probluze. Autor sám pak zůstal se svými kamarády na tomto hřbitůvku a to navždy – padl v září 1917…..

FSamozřejmě vše neskončilo pouze zjištěním historických souvislostí – právě naopak tím vše začalo. Po rychlém projednání v našem klubu a po dohodě s kamarády z klubu slovinského padlo jednoznačné rozhodnutí: Pomník společnými silami opravíme a uvedeme do co nejdůstojnějšího stavu ! Následně byl dohodnut konkrétní postup – náš klub zajistí kopii původní nápisní desky a financování (sponzory) na materiál pro opravy, Društvo Peski pak provede veškeré sanační a rekonstrukční práce v terénu. V srpnu 2007 pak byla našim klubem při pietním aktu na Mrzlem Vrhu předána již hotová nápisní deska (viz. foto vlevo) a 16. srpna letošního roku je pak plánováno slavnostní odhalení celého zrekonstruovaného pomníku u příležitosti 90. výročí ukončení 1. světové války.

FMrzli Vrh (1359m.n.m.) tvořil hlavní opěrný bod rakousko-uherské obrany v tomto úseku sočské fronty a ovládal nejen přístupy k řece Soče, ale celou komunikaci z Tolminu do Kobaridu. Leží pět kilometrů severozápadně od Tolmina v masivu Julských Alp. Tento strmý vápencový vrchol nezůstává díky drsnému horskému počasí svému jménu nic dlužen a dlouhodobý pobyt na něm, včetně zimních měsíců, nebyl pro vojáky vůbec ničím příjemným.  Samotný pomník se hřbitůvkem se pak nachází na jeho jihovýchodním úbočí nad korytem říčky Sopotnice.

 

FNápis na původní desce:E

 

NIEMAND HAT GRÖSSERE LIEBE,
DENN DIE, DASS ER SEIN LEBEN
LÄSST FÜR SEINE FREUNDE.

SEINEN GEFALLENEN HELDEN
ERRICHTET IM SEPT. 1916 JNF. BAON II 18

 

Žádné komentáře